Co o mně říkají mé klientky

Po prvním velmi zpackaném porodu, který navíc skončil akutním císařem a velkým strachem o dítě, jsem věděla naprosto jistě, že podruhé chci rodit jedině s vlastním doprovodem. Vůbec jsem ale netušila, jak najít tu správnou ženu, která se toho zhostí. Hledala jsem na internetu a narazila na Romču. Už při prvním hovoru zněla tak příjemně a mile, že jsme si domluvily schůzku. A po setkání jsem se rozhodla, že nikoho dalšího nehledám.

Každá schůzka mě vždycky moc uklidnila. Probraly jsme všechno, na co u doktora není čas. Probraly jsme i minulý porod a moje strachy. Vždycky mi zodpověděla všechny otázky a její pragmatický a zároveň velice vřelý přístup byl prostě ta správná péče v těhotenství. Potřebovala jsem vědět, že se mnou u porodu bude někdo zkušený, kdo stojí na mé straně, s kým se můžu poradit, než padne nějaké zásadní rozhodnutí. Věděla jsem, že tentokrát tam nebudu stát sama v bolestech proti všem, že budu mít prostor soustředit se jen na sebe a na dítě a Romana mi tento prostor bude chránit. Toto vědomí mi dodávalo obrovský klid.

Nakonec samotný porod probíhal úplně jinak, než bylo v plánu. Začal sám a velmi prudce. Manžel byl nervózní a na jeho naléhání jsem asi půl hodiny po první kontrakci zavolala Romči – naštěstí, sama bych s tím asi otálela dýl. A Romča naštěstí i po telefonu poznala, že je čas vyrazit 😀 Manželova nervozita se docela přenášela i na mě, a tak když Romana dorazila, byla to vlastně dost úleva. Nechala mi přítmí, mluvila tiše a jen nezbytně a všechno další vyřídila s manželem. Měla jsem klid, tmu a ticho – přesně to, co jsem v danou chvíli potřebovala. A zároveň vědomí, že je se mnou někdo, kdo si ví rady a kdo včas pozná, kdyby nastaly komplikace. Romča byla profesionální a nesmírně mateřská zároveň. Nikdy bych si nemyslela, že zrovna já budu potřebovat nějak zvlášť motivovat nebo uklidňovat. Když se mi ale v závěru draly slzy do očí a myslela jsem, že víc už nevydržím, Romča mě objala a v tu chvíli to pro mě bylo to nejvíc konejšivé gesto.

Když všechno nabralo takové obrátky, že bylo jasné, že do porodnice už to nestihneme, Romča zachovala naprostý klid. Pomohla mi dostat se do polohy, aby se dítě mohlo snáz narodit, a hned vzápětí mi pomohla se posadit a dala dítě do náručí. A já už mohla jen prožívat tu první chvíli se svým děťátkem. I po porodu o nás pečovala a průběžně kontrolovala, jestli jsme já i dítě v pořádku. Cítila jsem se šťastná, jistá a klidná. Mohla jsem se soustředit jen na miminko a Romana se postarala o všechno ostatní. Stejně tak její návštěvy po porodu byly moc příjemné. I to vědomí, že kdybych si něčím nebyla jistá, tak jí můžu kdykoliv zavolat a ona je tu pro nás. Moc si této péče vážím.

Všechno šlo tak rychle a přirozeně, že věřím, že by to proběhlo stejně hladce, i kdybych zůstala sama. Ale vím, že bych se stresovala, jestli je dítě v pořádku, jestli to takto má probíhat a milionem dalších věcí. Takto jsem byla celou dobu klidná, důvěřovala, že všechno jde, jak má, a všechny starosti nechala na Romči. Jsem nesmírně vděčná, že u toho byla, že byla tak skvělá a že jsem si i díky ní mohla prožít nesmírně krásný, jemný a léčivý porod, který tak nějak uzavřel to trauma z minula. Kéž by každá žena mohla mít takovouto péči v těhotenství, při porodu i v šestinedělí.

Děkuju, Romi, z celého srdce ♥️